Historie hasičstva

Legenda o Svatém Floriánovi

Dne 4. května slaví svůj svátek svatý Florián – ochránce v nebezpečí ohně, vody a války, patron hasičů, kominíků a zedníků. Podle kalendáře sice má tento den jmeniny Květoslav, ovšem základem jeho jména je právě latinské „florianus“ – latinsky „kvetoucí, rozkošný.“

Sv.Florian

Svatý Florián se narodil ve 3. století v dnešním Zieselmaieru u Vídně. Pocházel z vojenské rodiny a byl vojenským úředníkem. Za vlády císaře Diokleciána roku 284 – 305 se stal jednou z obětí jeho zásahu podle protikřesťanských ediktů v roce 303 a 304. Svatý Florián, vysloužilý velitel pluku římských legií a vedoucí kanceláře císařského místodržícího v římském Lauriaku (dnešní Lorch u Ennsu v Horním Rakousku) – v hlavním městě provincie Noricum – se dostal do žaláře za pokus osvobodit 40 uvězněných křesťanů. Bylo na něj naléháno, aby se vzdal víry. To však odmítl. Byl krutě mučen. Soud nevzal v úvahu jeho zásluhy v armádě ani jeho bezúhonný život. Nakonec mu dne 4. května roku 304 kat přivázal na krk mlýnský kámen a hodil jej do řeky Ennsu, kde utonul. Floriánovo mrtvé tělo bylo vyplaveno na skálu, kde ho hlídal orel, aby ho nemohli pohané zhanobit. Vdova Valerie jeho tělo tajně pochovala na svém statku nedaleko Lince v místě, kde se dnes rozkládá město St. Florian. Nad jeho hrobem byl v 6. století vystavěn augustiánský klášter. Jeho ostatky byly přeneseny do Říma a v roce 1183 je získal od papeže polský král Kazimír, ten je uložil v nově vystavěném chrámu svatého Floriána v Krakově, odtud část ostatků získal také Karel IV., dnes jsou uchovány v chrámu svatého Víta v Praze. Svatý Florián se stal patronem hasičů proto, že byl usmrcen vodou, která je protikladem ohně a používá se k hašení. Floriánovo „hasičství“ je také možné vyložit jako hašení požáru lidské zloby a nenávisti.

Svatý Florián bývá zobrazován ve zbroji římského vojína s mečem a korouhví, vylévající vodu z vědra na hořící dům v připomínce toho, že prý kdysi svou modlitbou odvrátil plamennou zkázu.

 

„Kde pálí ohně žár a vzrůstá hřích a svár,
pomocník je nám dán, svatý Florián“.

   

     Hasičské desatero prvé 

  1. Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí.
  2. Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem, nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž.
  3. Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej se v nebezpečí a dbej v činnosti hasičské svého zdraví.
  4. Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvolili, očekávají od Tebe činnosti zvýšenou a všechny přednosti těla i duše.
  5. Bratry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést.
  6. Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná.
  7. Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit.
  8. Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, abys všeliké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil.
  9. Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale zařízení, jehož odznak nosíš.
  10. Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak budeš dobrým hasičským dobrovolníkem.

    Hasičské desatero druhé

  1. V jedno mocné heslo spojenými silami věřit budeš, neboť jím podmíněn jest zdar spolku a ctnosti.
  2. Nebudeš nositi jméno hasič a odznaky hasičské nadarmo, ale činy svými jim k větší cti a vážnosti pomáhati budeš.
  3. Pomni, abys cvičení pilně navštěvoval a tak schopnost svou znovu nabyl k vykonání těžké povinnosti, kterou jsi z nezištné lásky k bližnímu a pro záchranu národního majetku dobrovolně za svou přijal.
  4. Cti dobrý mrav a kázeň spolku, tím docílí se dlouhodobé a blahodárné působení.
  5. Nezabíjej zdraví a čas zahálkou nebo malichernostmi, ale čítej dobré spisy o hasičství, abys v oboru tom se zdokonalil.
  6. Nesmícháš náčiní a přístrojů hasičských v nepořádnou hromadu, uložíš na pravé místo, aby vše bylo stále po ruce a v pořádku.
  7. Neokrádej se pohodlností a liknavostí o zásluhy, jež můžeš nabýti včasným přispěcháním k ohni a zachráníš nejen majetku, ale i životů lidských.
  8. Nepromluvíš slova hanlivého o bratrovi svém, ale bratrsky ho poučíš, nebo šetrně pokáráš, kdy toho zasluhovati bude.
  9. Nepožádáš hodnosti ve spolku, která právem náleží bratru staršímu, způsobilejšímu a zasloužilejšímu.
  10. Aniž požádáš kdy odměny od bližního svého za službu, kterou jsi mu hájením majetku prokázal,  ani peněz, ani nábytku, ani šatstva, ani vola, ani osla, což jeho jest…

    Modlitba hasiče

Nechť kdekoliv oheň vzplane, já splním svoji povinnost.
Pro záchranu životů Pane, dodej mi síly dost.
V náruči vynést dítě, když ještě nevypršel čas,
ale i starce, matku, která má šedý vlas.
Stále na stráži stojím, protože povolaný jsem,
před ohněm blízké chráním a pomoci chci všem.
Když i Tvé vůle se má stát, že sám přitom ztratím,
požehnej Pane mé rodině a laskavou rukou vrať jim,
co při plnění poslání jsem jiným lidem dal.